Tady je můj report z tohoto srazu. Udělal jsem ho ze zpráv, kterými jsem sraz podrobně popisoval Kubovi na ICQ a docela jsem se u toho rozepsal, takže se pohodlně usaďte
--------------------------------------------------------------------------
Nejdřív jsme šli s Borisem do Sivy, tam byl Karel se svojí Ančou. Dali jsme si vodnici. Po chvíli tam za námi přišel Karlův kámarád Martin a potom ještě Maky, ta pak zase odešla. Dále došla Werča, která jako jedna z mála byla i v Modré Opici. Jako poslední se stavili Láďa s Ančou.
Když jsme v čajovně v půl šesté skončili, tak jsme se vypravili na tramvaj do Dlouhé ulice, abychom stihli být v čas u Bílé Labuti. Tramvaj nám však ujela, takže jsme jí sprintem dobíhali na Náměstí Republiky. To s námi ale Láďa s Ančou neabsolvovali a tak nás opustili, bohužel jsme se ani nestačili rozloučit.
Dojeli jsme k Bílé Labuti, kde už na nás čekal kytarista a bubeník Černého Koně a Veronika alias Kýsa, přítelkyně Sergeje, což je baskytarista skupiny. Ten tam však ještě nebyl, takže jsme na něj čekali. Přijel další tramvají.
Poté jsme, už kompletní, na Florenci čekali na autobus č.133. Ten byl totálně narvaný a lidi se tvářili dost vyděšeně, když jsme dovnitř stěhovali všechno to vybavení.
Ujeli jsme jednu zastávku a vystoupili jsme kousek od místa, kde se koncert měl konat. Zjistili jsme však, že nikdo ze skupiny vlastně neví, kde mají hrát Sergej znal alespoň název klubu. Chtěli jsme ho jít hned hledat, jenže Karla zaujala prodejna vodních dýmek Aladin Shop naproti. Nejprve jsme se tedy stavili tam a Sergej koupil na moje doporučení luxusní tabák značky Havana.
Když jsme vyšli se Sergejem, Karlem, Martinem a Ančou z obchodu, tak jsme zjistili, že zbytek party už tam není. Přešli jsme tedy silnici a hledali klub. Nebylo to těžké, byl hned v ulici nad hlavní silnicí. Hned jsem si všiml velkého nápisu s názvem klubu, Sergej ale nejspíše ne, protože se přímo před klubem ptal nějaké kolemjdoucí, kde ten klub je. Snažili jsme se mu říct, že stojí přímo před ním, ale nějak to nepochopil. Když mu to došlo, tak ho to docela dobře pobavilo, stejně jako nás. Vešli jsme dovnitř v době, kdy už měla skupina půl hodiny hrát. Dozvěděli jsme se však, že nakonec hrají až od sedmi.
Na místě konání se k nám připojili další lidé, co se na skupinu šli podívat. Nejprve Karlovy kamarádky z jeho druhého tábora. Dále přibyl zpěvák skupiny, která už byla tím pádem kompletní a nakonec člověk, co se jmenoval křestním jménem Boris, což Lucku, které tak říkáme, velice pobavilo
Po chvíli Sergej prohlásil, že jde dolů s Kleopatrou. Nějak jsem ho nevnímal, ale Martin mě upozornil, že Kleopatra říká své vodní dýmce. Nejdřív jsem opatrně na jeho otázku, zda tam nepůjdeme s ním, odpověděl, že bych raději počkal na většinu, Karel však neodolal a tak jsem jej doprovodil. Dole jsme zjistili, že se tam už musí platit vstup a že freeguests tentokrát nejsou. Naštěstí to bylo jenom 50 Kč, což nebyl sebemenší problém. Uvnitř jsme připravili a roztahali vodnici, půlka co nevěděla nebo nepochopila, kdo nebo co je Kleopatra ještě chvíli zůstala nahoře.
Nedlouho poté za námi sešel i zbytek. Skupina začala zkoušet, zda všechna aparatura funguje jak má. Bohužel nefungovala, takže se začátek ještě asi o 20 minut protáhl. Jeden mikrofon nešel vůbec, takže zpěvák neměl moc možnosti pohybu a musel celý koncert stát u jednoho stojanu. Pokusil jsem se aspoň občas fotografovat, abych zachytil náladu v klubu. Těch několik málo povedených fotek najdete v galerii zde na fóru.
Skupina začala okolo čtvrt na osm hrát. Dole nebyl dostatek místa, dost často jsme si tam měnili místa na pohovkách. Koncert jsme si zpříjemňovali Sergejovou vodní dýmkou.
Po pár písničkách se před pódiem hromadili první výstřední tanečníci, kteří tam poskakovali a strkali do sebe, což mohla být docela zábava, Karel se k nim také přidal, ale mě bylo milejší místo mezi holkama, blízko vodnice, o kterou jsem se svědomitě staral. Docela často jsme se fotili, samotnou skupinu zde na fóru však mockrát vyfocenou nenajdete, protože jsem se obával je vyfotit s bleskem, nejspíš by to pro ně nebylo nejpříjemnější.
Na poslední písničku jsem si šel i já trochu zaskákat, ale po těch zhruba dvou hodinách vodnice v klubu a předtím dalších dvou v čajovně mi to moc nešlo, tak jsem si je alespoň zkusil vyfotit zblízka. Jenže potom jsem zjistil, že to za pohybu není dost dobře možné. Když dohráli, tak si lidé vytleskali ještě přídavek. Jelikož ale skupina má jenom několik písniček a všechny již zazněly, tak museli zahrát tu nejlepší znovu. Ale hráli skutečně dobře.. Když skončili, tak se přesunuli za námi ke gaučům a vodnici. Chvíli jsme tam s nimi ještě kecali, kouřili dýmku a bavili se, ale pak jsem se rozhodl, že se vydám za Verčou a Aničkou do čajovny U Dvou Šálků.
Rozloučil jsem se s Luckou, Veronikou, Karlem a jeho Ančou, k ostatním jsem se nedostal. Poté jsem klub opustil a skvělá tato akce pro mě tedy skončila.
-------------------------------------------------------------------------
Doufám že jste při čtení neusnuli. Omlouvám se za případné chyby, neobratné formulace či "historické" nepřesnosti, ale ani moje pamět není stoprocentní
Příjem 
22.12.07 16:36
Koncert byl super, ale chybělo mi tam víc známých tváří... A věřte nebo ne, poznala jsem chlápka jménem Boris 
Docela vtipný jméno, když se tak fakt jmenuje...
hlava mě bolela celý den a šla jsem jenom kvůli vám všem 
Ještěže jsem se pak mohla vyspat dlooooooooooooouho do odpoledne...
heledtě a já sem tam potkala kámoše se kterým sem byla minulej rok v Chorvatsku! 
tak pak dej vědět :-P